14+

Let zkušeností

150+

zákazníků za dobu naší působnosti

350+

členů našeho týmu

Chráněná dílna je obecný název pro dílnu určenou pro práci lidí se zdravotním postižením. Chráněné dílny se zabývají různými činnostmi, nejčastěji však výrobou různých předmětů, které pak prodávají a vydělávají si tak na svoji činnost. Chráněné dílny často zajišťují různá občanské sdružení a jiné neziskové organizace; potažmo obce. Ve většině případů je těžké dílny dohledat, a proto 30. 6. 2017 však vznikl projekt Chráněné dílny OZP, který si dává za cíl propojit veřejnost a chráněné dílny, aby bylo možné jednodušeji využít jejich služeb.

Změna v zákoně o zaměstnanosti od roku 2012

S účinností od 1. ledna 2012 už dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti chráněné dílny neexistují. Byly totiž nahrazeny institutem chráněné pracovní místo.

To však neznamená, že chráněné dílny v praxi neexistují. Změna je v tom, že zákon č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti s tímto právním institutem již dále nepočítá, ale ve skutečnosti chráněné dílny fungují dál.

Jde o to, že podle předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti, poskytoval Úřad práce zaměstnavateli příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny. Nyní ovšem už v zákoně o zaměstnanosti institut chráněné dílny nefiguruje. Místo něho existuje institut chráněné pracovní místo. Takže zaměstnavatelé osob se zdravotním postižením (resp. v některých případech osoby se zdravotním postižením samostatně výdělečně činné) již nedostávají příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny, nýbrž příspěvek na zřízení každého takového chráněného pracovního místa (pokud splní dané podmínky), dále příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě a konečně mohou dostat příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa.

Z výše uvedeného vyplývá, že u zaměstnavatele osob se zdravotním postižením, může mít i nadále takové pracoviště název chráněná dílna. Takový zaměstnavatel pak může na základě dohody s příslušným Úřadem práce zřídit i několik chráněných pracovních míst v rámci jedné chráněné dílny a příslušné příspěvky od Úřadu práce (pokud splní dané podmínky) může dostat na každé takové chráněné pracovní místo. Jinými slovy – Úřad práce nebude přispívat na chráněnou dílnu jako takovou ale na každé chráněné místo zvlášť.

Povinnost zaměstnavatelů

1. Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je podle § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti uložena povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4% povinného podílu na celkovém počtu jejich zaměstnanců. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce, se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přidělení k výkonu práce k uživateli.
2. Při zjišťování počtu zaměstnanců zaměstnavatele je pro tyto účely rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Zaměstnavatelé zjišťují průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců podle § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška).

Způsoby plnění povinného podílu zaměstnávání OZP

Zaměstnavatelé mohou plnit povinný podíl některým ze způsobů uvedených v § 81 odst. 2 zákona o zaměstnanosti nebo jejich vzájemnou kombinací.1. Způsob plnění povinného podílu zaměstnáváním OZP v pracovním poměru

1.1. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou OZP, se zjišťuje stejným způsobem jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (viz část druhá této normativní instrukce). Každého zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením, si zaměstnavatel pro tento účel započítává třikrát.
1.2. Trojnásobek průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, se sečte s průměrným ročním přepočteným počtem ostatních zaměstnanců, kteří jsou OZP, a výsledkem je počet zaměstnanců se zdravotním postižením, které zaměstnavatel ve sledovaném roce zaměstnával. Výpočet se provede na dvě platná desetinná místa.

2. Způsob plnění povinného podílu odebíráním výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek

2.1. Odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání zakázek je pro účely plnění povinného podílu možno realizovat jen od subjektů uvedených v § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti, tj. od subjektů, se kterými Úřad práce České republiky (dále jen "ÚP ČR") uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti nebo od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance (dále jen "dodavatel").

Údaje o poskytnutém plnění musí být dodavatelem podle § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění vloženy do evidence vedené ministerstvem podle § 84 zákona o zaměstnanosti.

Údaj o výši limitu a o průběžném stavu jeho plnění je veřejně přístupný.

2.2. Přepočet odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek se provede podle § 18 vyhlášky tak, že se cena všech skutečně zaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek (vše bez DPH) vydělí sedminásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. - 3. čtvrtletí daného kalendářního roku. Výsledná částka se rovná počtu OZP, které je možno započítat do plnění povinného podílu.
Cenu nezaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek lze započítat pouze tehdy, pokud byly odebrány ve sledovaném roce a byly zaplaceny nejdéle do 15. 2. následujícího roku (resp. nejpozději do podání oznámení o plnění povinného podílu). V případě placení ve splátkách se započítají částky skutečně zaplacené v každém kalendářním roce nebo nejpozději do 15. 2. následujícího roku (resp. nejpozději do podání oznámení o plnění povinného podílu).
2.3. Výpočty se provádí na dvě platná desetinná místa.2.4. Limit uvedený v ustanovení § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti

2.4.1. Limit stanoví, v jakém objemu může dodavatel v daném roce poskytnout výrobky či služby celkem všem odběratelům. Jedná se o 28násobek (do 31. 12. 2017 se jednalo o 36násobek) průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.
Příklad: Pokud měl dodavatel v roce 2017 v průměrném ročním přepočteném počtu 2 OZP (z toho 1 osobu s těžším zdravotním postižením), potom může pro účely plnění povinného podílu všem odběratelům v roce 2018 dodat výrobky či služby ve výši 1 610 616 Kč (tj. 28 761 Kč x 28 x 2). Dodávky nad výše uvedený limit si odběratelé do plnění povinného podílu započítat nemohou.